Sumarizaci výsledků polostrukturovaných rozhovorů využitých v disertaci Tomáše Zavadila najdete zde. Sumarizace je provedena v podobě nakódovaných údajů z rozhovorů, které doplňují anonymizované citace.
Obhajoba práce proběhne v pátek 28.2. od 10:30 na Přírodovědecké fakultě UK
Zde jsou ke stažení prezentace se semináře Venkov 2025 ve formátu PDF
Úvodní prezentace :
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/Perlin-uvodni-prezentace-VENKOV-2025.pdf
Perlín : Možnosti ukotvení krajinného plánu
Wirth : Pohled MMR
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/MMR-KW_Pohled_MMR-2MB.pdf
Šantrůčková: Volná krajina a sídla v přípravě politiky krajiny ČR
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/Prezentace_Santruckova.pdf
Hrdoušek: Komplexní pozemkové úpravy
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/Hrdousek-KoPU-1.25-Venkov.-fin-upr.pdf
Smrčková: Krajinné plánování
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/Smrckova-Kraj_plan_prezentace_PRF-.pdf
Chromý: Instituce a územní komunity
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/2025-02-13-Chromy-Venkov-2025.pdf
Kučera: Význam Identity
http://rural.cz/wp-content/uploads/2025/02/Venkov_2025_Kucera_mensi.pdf
Výzkumné centrum Rural připravilo již 17. ročník diskuzního semináře Venkov, tentokrát s vročením 2025. Seminář proběhl na Přírodovědecké fakultě UK ve čtvrtek 13.2. 2025 a zúčastnilo se ho celkem 60 aktivních účastníků.
Letošní téma semináře bylo zaměřeno na velmi aktuální téma přípravy Politiky krajiny a krajinné plánování jako nově definovaný nástroj pro usměrňování vývoje krajiny. Pozvání na seminář přijali kolegové, kteří se na přípravě dokumentu bezprostředně podílejí, a proto bylo možné na semináři rozvinout diskuzi na téma možnosti a bariéry nového připravovaného koncepčního dokumentu a jednoho z realizačních nástrojů – krajinného plánování.
Jednání po přivítání účastníků zahájil nám. ministra zemědělství Radan Večerka, který potvrdil velký zájem ministerstva zemědělství o budoucí uspořádání krajiny na současně potvrdil odpovědnost ministerstva za stav nejen českého zemědělství, ale i za stav a budoucnost krajiny.
V úvodním vystoupení semináře Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra Rural upozornil na možné problémy a výzvy při budoucím rozhodování o formě, obsahu, závaznosti, měřítku nástrojů, které mají nebo mohou naplňovat cíle územního plánu. V dalším vystoupení Karel Wirth (MMR) zasadil předpokládaný nový dokument – krajinný plán do systému územně plánovacích dokumentů a upozornil na možné souvislosti a potenciální střety nového dokumentu se stávajícími nástroji na usměrňování rozvoje krajiny.
Ve vystoupení Markéty Šantrůčkové (VÚK) jsme se soustředili především na vztah venkovského sídla a okolní krajiny. Markéta Šantrůčková zdůraznila význam krajiny pro společnost a konkrétně pro místní komunitu, která žije v místě. Krajina musí naplňovat nejen environmentální, ale také produkční a sociální role a úkoly. V posledním vystoupení před polední pauzou Vít Hrdoušek z MAS Strážnicko ukázal jaké problémy a jaké možnosti nabízí Komplexní pozemkové úpravy a jejich Plán společných zařízení a jaké bariéry stoji v cestě realizace agroenvironmentálních opatření, které navrhuje Plán společných zařízení. Jeho vystoupená vyvolalo velkou diskuzi a široký ohlas posluchačů, ale i zástupců ministerstev v plénu semináře.
Po poledním občerstvením Alena Smrčková (FA ČVUT) zařadila Politiku krajiny i její potenciální nástroj – Krajinné plánování do systému strategických dokumentů v rámci MŽP i v rámci dalších dokumentů a naznačila, že budoucí krajinný plán by mohl mít podle návrhů řešitelského týmu charakter územně plánovacího podkladu. V dalším vystoupení Pavel Chromý z výzkumného centra Rural se soustředil na obecnější souvislosti lokální a regionální identity a upozornil na rozdílné přístupy ke krajině z pohledu státní správy a z pohledu lokálních komunit v místě.
Ve vystoupení Zdeňka Kučery jsme se zaměřili především na rozdílné vnímání identity a identitárního ukotvení jedince ve společnosti ale i v krajině, ve které se pohybuje. Jeho obecnější vystoupení vzbudilo velmi živý zájem, protože do diskuze o formálním ukotvení krajinného plánování vneslo zcela nové a dosud nediskutované dimenze.
Poslední blok jednání semináře je již tradičně panelová diskuze. V panelu zasedli Markéta Šantrůčková, Alena Smrčková, Vít Hrdoušek a Pavel Chromý, kteří se pokoušeli nalézat odpovědi na témata diskutovaná nejen v rámci této diskuze, ale i v průběhu celého semináře. Proto se do programu zapojovali i další účastníci semináře, kteří nejen kladli otázky panelistům, ale sami zdůrazňovali svoje pohledy a přístupy k uspořádání krajiny. V rámci velmi živé panelové diskuze se postupně diskutovala témata jak je možné chápat rozvoj krajiny, kdo je za rozvoj krajiny odpovědný, jaké je role státní správy a samosprávy na rozdílných řádovostních úrovních a jaké nástroje usměrňování krajiny jsou nyní efektivní a které nástroje nejsou plně využívány.
Za zcela klíčové se podle vyjádření jak panelistů, tak i dalších účastníků semináře ukazuje podpora aktivního zapojení obyvatel v místě do řešení uspořádání krajiny, posílení jejich odpovědnosti za stav krajiny a zvýšení jejich zájmu o stav prostředí, kde žijí a kde se pohybují. To je ovšem mimo jiné i podmíněno i změnami ve vzdělávání a zapojení mimo jiné i místě ukotveného vzdělávání do výchovy nejmladší generace.
Seminář Venkov 2025 neměl za cíl rozhodovat o tom, jak budou navrženy a uplatněny nástroje na realizaci Politiky krajiny v Česku, ale umožnil velmi otevřenou a současně tolerantní diskuzi o možnostech, rizicích a bariérách budoucí Politiky krajiny a krajinného plánování v Česku. Účastníci semináře se shodli, že současné existující nástroje rozvoje krajiny fungují jenom omezeně. Buď jsou resortně omezené nebo nejsou realizované, chybí nástroj na umožnění realizace navrhovaných opatření a že krajinné plánování je velmi výrazně silné meziresortní téma.
Ze zkušenosti účastníků semináře dále vyplývá, že o řešení krajiny v nezastavěném území je malý zájem samospráv i obyvatel v místě, což je ovšem ve velkém rozporu s potřebou participace lokálních aktérů při přípravě a projednávání záměrů, které ovlivňují vývoj krajiny. Pokud dojde k přijetí Politiky krajiny jako koncepčního dokumentu vládou, lze předpokládat, že krajinné plánování jako nástroj pro realizaci záměru Politiky krajiny bude vymezen jako územně plánovací podklad a vznikne nový typ územní studie s označením krajinný plán.
Radim Perlín Vedoucí výzkumného centra Rural
Mnohokráte děkujeme Daně Fialové za krásné fotografie ze semináře, které jsou k dispozici na disku fotografky Dany Fialové
Zde jsou také ke stažení prezentace z vystoupení, které zazněly na semináři Venkov 2024
Perlín Předpoklady a bariéry rozvoje
Binek Venkoobchod – Venkov 2024
Chromý spolupráce Komárek dotace
Konečný Malé obce a zem půda a MAS
Jetmar Hellebrantová společenství obcí
Radim Perlín
Výzkumné centrum Rural uspořádalo již 16. ročník diskuzního semináře Venkov. Letošní ročník semináře byl zaměřen především na řešení témat spojených s budoucností nejmenších sídel a nejmenších obcí v Česku. Pro potřeby semináře budeme jako malé obce považovat obce, které mají méně než 200 obyvatel a jako malá sídla, tedy samostatné územně oddělené vesničky, považujeme sídla s méně než 100 obyvateli. Nejedná se v žádném případě o malé počty obyvatel a sídel. Vždyť v Česku existuje celkem 1391 obcí, které mají méně než 200 obyvatel a v těchto obcích žije 173 101 obyvatel (Cenzus 2021). Některé z nich se ale mohou dále dělit na dvě nebo výjimečně i více sídel. Malých sídel najdeme v Česku celkem 6 159 a žije v nich 267 675 obyvatel. Větší počet jak sídel, tak i počet obyvatel v nich je dán především tím, že mnoho větších obcí nebo měst se skládá z více územně oddělených sídel, která často mnohou být velmi malá. I v takových malých sídlech žijí lidé, kteří mají stejný nárok na dobrou kvalitu života, jako obyvatelé velkých měst. Vzhledem k charakteru sídelní struktury se ale jedná o malé obce a malá sídla, která se rozkládají téměř výhradně v Čechách nebo na Vysočině. Počet takto malých sídel na Moravě, ale i ve Slezsku je velmi nízký.
V úvodním vystoupení Radim Perlín představil tři odlišné faktory rozvoje nejmenších obcí a nejmenších sídel. Stavebně technické faktory rozvoje tedy často nazývané tvrdé faktory rozvoje, investice do infrastruktury do bydlení apod. mohou pomoci odstranit zděděné nedostatky, ale samy o sobě nemohou zajistit rozvoj obce. Společensko-kulturní faktory rozvoje, tedy měkké faktory rozvoje představují investice do lidských zdrojů a mohou pomoci při hledání trajektorií rozvoje, ale jejich nevyužití nemusí znamenat úpadek obce. Třetí environmentální, tedy zelené faktory rozvoje nejsou z pohledu českého venkova podstatné a nemají bezprostřední rozvojový potenciál. Pokud ale z krajiny odejdou lidé, pokud krajina ztratí své přirozené uživatele, dojde velmi rychle k degradaci kulturní krajiny a tady se projeví velmi rychle dopad podceněných zelených faktorů.
Kamil Papež představil politiky MMR, které směřuji k rozvoji venkovských obcí a venkova jako celku, a zdůraznil především úspěšnost naplňování akčních plánů Strategie regionálního rozvoje a postupné naplňování i Koncepce rozvoje venkova. V dalším vystoupení Jan Binek představil velmi krásnou analýzu vybavenosti venkovských obcí sítí prodejen potravin. V řešeném výzkumném projektu jasně doložil postupnou ztrátu míry vybavenosti obchody v souvislosti s velikostí obce, ale také s polohou obce. Na rozdíl o většiny geografických systémů, obchody se zvyšující se vzdálenosti od centra spíše přibývají a to i v nejmenších obcích. Další část vystoupení byla věnována diskuzi o možnostech automatizovaného prodeje bez obsluhy a s možnostmi a zkušenostmi takových prodejů včetně nutnosti vyšší míry elektronické gramotnosti populace.
Po obědě se Pavel Chromý zaměřil na možnosti a bariéry spolupráce jak mezi obcemi, tak také i lokálních aktérů v rámci jedné obce. Ve svém příspěvku upozornil na rozpor mezi ideálně popisovanou spoluprací zdola založenou na kooperaci a koordinaci jednotlivých subjektů na lokální úrovni. V praxi se často jedná konkurenci (soupeření), konflikt, nebo v lepším případě koexistenci subjektů, kteří očekávají podporu, dotace nebo dokonce pokyny z vyšších jednotek správy, tedy shora. Ondřej Konečný z Mendelovy univerzity v Brně představil výzkum v oblasti nakládání obcí s vlastnictvím zemědělských pozemků a upozornil, že stejně jako fyzické osoby i obce propachtují (pronajmou) zemědělskou půdu v místě hospodařícímu subjektu a následně mají malou roli nebo malý vliv při užívání takových pozemků. Marek Komárek se zaměřil na hodnocení dostupnosti dotačních titulů pro venkovské obce a upozornil, že i v relativně dlouhém období 2008-2022 stále existuje velké množství obcí, které nikdy nečerpaly dotační titul z veřejných rozpočtu. V posledním příspěvku před panelovou diskuzí Lenka Hellebrantová a Marek Jetmar představili nový nástroj spolupráce obcí a to společenství obcí. Právní ukotvení tohoto společenství v rámci zákona o obcích, jasně stanovené orgány společenství a jeho role může do budoucnosti sehrát pozitivní roli při zajišťování základních ale i strategických nebo rozvojových potřeb právě nejmenších obcí.
V panelové diskuzi v panelu zasedli všichni prezentující a v diskuzi s aktivními posluchači hledali odpovědi na roli a budoucnost nejmenších obcí a na nástroje, které je vhodné použít ke stabilitě nebo zvýšení populace i v nejmenších sídlech mimo jádrové prostory. Velmi živá debata a hledání různých přístupů nebo rozvojových nástrojů zapojilo do debaty mnoho posluchačů ze sálů a přineslo celou řadu nových a neotřelých pohledů na problematiku nejmenších obcí a nejmenších sídel.
Semináře se zúčastnilo celkem 80 aktivních posluchačů jak z akademických řad, tak také z veřejné správy nebo praktiků, kteří se přímo zajišťují rozvoj venkova ať již jako zástupci Místních akčních skupin nebo jako zástupci dalších spolků na venkově.
Radim Perlín
Vedoucí výzkumného centra RURAL
Výzkumné centrum Rural na Přírodovědecké fakultě UK uspořádalo ve čtvrtek 2.2. 2023 již 15. ročník tradičního semináře Venkov, tentokrát s vročením 2023. Seminář se konal pod záštitou Přírodovědecké fakulty UK a České geografické společnosti. Po úvodním přivítání děkanem Přírodovědecké fakulty prof. J. Zimou předal prezident ČGS doc. Chromý dlouholetému aktivnímu členovi ČGS dr. Janu Müllerovi čestné členství v ČGS a pak již mohl začít odborný program semináře. Semináře se zúčastnilo více než 100 aktivních zájemců o tématiku rurálního rozvoje ať již z akademického prostředí, z prostředí veřejné správy nebo dalších odborníků.
V úvodním vystoupení hlavní organizátor semináře Radim Perlín společně s Markem Komárkem představili hlavní téma letošního semináře a to problematiku malých sídel do 100 obyvatel. Ve svém vystoupení se soustředili na vývoj počtu obyvatel v těchto sídlech a na rozdílné úrovně vybavenosti sídel, které mohou vést k postupnému snižování kvality života v nejmenších sídlech.
Náměstek ministra MMR Radim Sršeň představil aktivity, které připravuje nebo již realizovalo MMR pro podporu venkovských regionů a to včetně těch, které vykazují dlouhodobě znaky hospodářsky slabých venkovských regionů. Jedno z hlavních sdělení ze strany MMR je trend postupného odklonu od plošného poskytování dotací za stejných podmínek v celém Česku k více diferencovanému přístupu a míře podpory podle velikosti a polohy obce.
Jako třetí vystoupil starosta obce Peruc Jan Vnouček, který přestavil pohled starosty venkovské obce s celkem 8 mi místními částmi. Další témata, která připravili Dana Fialová a Jiří Vágner, byla zaměřena na rozvoj rekreace a dopady nadměrného a nerovnoměrného cestovního ruchu na venkově. Robert Bargel z NIPOS se věnoval změnám ve struktuře a podpoře lokální kultury především ve venkovských obcích a významu lokální kultury pro stabilitu a rozvoj lokálního prostředí. Tomáš Havlíček představil analytický pohled změny cisterciácké krajiny na příkladu krajiny v okolí kláštera Velehrad a upozornil na dlouhodobou stabilitu kulturní krajiny.
V odpoledním bloku proběhla panelová diskuze za účasti nám. Sršně, starosty Vnoučka, Jana Bínka z Garepu a Pavla Chromého z výzkumného centra Rural. V diskuzi jsme se zaměřili znova na aspekty rozvoje nejmenších sídel, na bariéry, které omezují nebo znemožňují lokální rozvoj a také na potřeby a nástroje rozvoje nejmenších sídel.
Zajímavá byla především výměna názorů, kdy na jedné straně řečníci zdůrazňovali význam podpory lidských zdrojů, nutnost posilování lokální komunity a identity obyvatel jako jednoho z faktorů rozvoje. Na druhé straně další panelisté oponovali a kladli důraz na investiční podporu budování základní infrastruktury jako podmínky nebo předpokladu rozvoje venkovského sídla. Do panelové diskuze se zapojovali i další účastníci, kteří také upozorňovali na často výrazné limity, které brání rozvoji regionu (nedostatečný signál mobilních dat) a nutnost podpory státu při zajišťování základního standardu kvality života.
V závěru diskuze všichni řečníci vyjádřili naději a pevné přesvědčení, že v dlouhodobém pohledu českým nejmenším sídlům nehrozí zánik a že tato sídla mohou najít dobré rozvojové trajektorie.
prezentace ke stažení
Fialová_Rekreační funkce sídel
Havlíček Cisterciani Velehrad Havlicek Venkov2023
Perlín uvodní prezentace VENKOV 2023
Vágner a kol._Turisticko-rekreační funkce malých obcí na Vltavě_Venkov 23
Vážení přátelé,
Tady je nekolik velmi neumělých fotografií ze čtvrtečního semináře Rural 2022. Toto jsou náhledy, kliknutím na fotku se zvětsí do běžné velikosti.
