Mnohokráte děkujeme Daně Fialové za krásné fotografie ze semináře, které jsou k dispozici na disku fotografky Dany Fialové
Zde jsou také ke stažení prezentace z vystoupení, které zazněly na semináři Venkov 2024
Perlín Předpoklady a bariéry rozvoje
Binek Venkoobchod – Venkov 2024
Chromý spolupráce Komárek dotace
Konečný Malé obce a zem půda a MAS
Jetmar Hellebrantová společenství obcí
Radim Perlín
Výzkumné centrum Rural uspořádalo již 16. ročník diskuzního semináře Venkov. Letošní ročník semináře byl zaměřen především na řešení témat spojených s budoucností nejmenších sídel a nejmenších obcí v Česku. Pro potřeby semináře budeme jako malé obce považovat obce, které mají méně než 200 obyvatel a jako malá sídla, tedy samostatné územně oddělené vesničky, považujeme sídla s méně než 100 obyvateli. Nejedná se v žádném případě o malé počty obyvatel a sídel. Vždyť v Česku existuje celkem 1391 obcí, které mají méně než 200 obyvatel a v těchto obcích žije 173 101 obyvatel (Cenzus 2021). Některé z nich se ale mohou dále dělit na dvě nebo výjimečně i více sídel. Malých sídel najdeme v Česku celkem 6 159 a žije v nich 267 675 obyvatel. Větší počet jak sídel, tak i počet obyvatel v nich je dán především tím, že mnoho větších obcí nebo měst se skládá z více územně oddělených sídel, která často mnohou být velmi malá. I v takových malých sídlech žijí lidé, kteří mají stejný nárok na dobrou kvalitu života, jako obyvatelé velkých měst. Vzhledem k charakteru sídelní struktury se ale jedná o malé obce a malá sídla, která se rozkládají téměř výhradně v Čechách nebo na Vysočině. Počet takto malých sídel na Moravě, ale i ve Slezsku je velmi nízký.
V úvodním vystoupení Radim Perlín představil tři odlišné faktory rozvoje nejmenších obcí a nejmenších sídel. Stavebně technické faktory rozvoje tedy často nazývané tvrdé faktory rozvoje, investice do infrastruktury do bydlení apod. mohou pomoci odstranit zděděné nedostatky, ale samy o sobě nemohou zajistit rozvoj obce. Společensko-kulturní faktory rozvoje, tedy měkké faktory rozvoje představují investice do lidských zdrojů a mohou pomoci při hledání trajektorií rozvoje, ale jejich nevyužití nemusí znamenat úpadek obce. Třetí environmentální, tedy zelené faktory rozvoje nejsou z pohledu českého venkova podstatné a nemají bezprostřední rozvojový potenciál. Pokud ale z krajiny odejdou lidé, pokud krajina ztratí své přirozené uživatele, dojde velmi rychle k degradaci kulturní krajiny a tady se projeví velmi rychle dopad podceněných zelených faktorů.
Kamil Papež představil politiky MMR, které směřuji k rozvoji venkovských obcí a venkova jako celku, a zdůraznil především úspěšnost naplňování akčních plánů Strategie regionálního rozvoje a postupné naplňování i Koncepce rozvoje venkova. V dalším vystoupení Jan Binek představil velmi krásnou analýzu vybavenosti venkovských obcí sítí prodejen potravin. V řešeném výzkumném projektu jasně doložil postupnou ztrátu míry vybavenosti obchody v souvislosti s velikostí obce, ale také s polohou obce. Na rozdíl o většiny geografických systémů, obchody se zvyšující se vzdálenosti od centra spíše přibývají a to i v nejmenších obcích. Další část vystoupení byla věnována diskuzi o možnostech automatizovaného prodeje bez obsluhy a s možnostmi a zkušenostmi takových prodejů včetně nutnosti vyšší míry elektronické gramotnosti populace.
Po obědě se Pavel Chromý zaměřil na možnosti a bariéry spolupráce jak mezi obcemi, tak také i lokálních aktérů v rámci jedné obce. Ve svém příspěvku upozornil na rozpor mezi ideálně popisovanou spoluprací zdola založenou na kooperaci a koordinaci jednotlivých subjektů na lokální úrovni. V praxi se často jedná konkurenci (soupeření), konflikt, nebo v lepším případě koexistenci subjektů, kteří očekávají podporu, dotace nebo dokonce pokyny z vyšších jednotek správy, tedy shora. Ondřej Konečný z Mendelovy univerzity v Brně představil výzkum v oblasti nakládání obcí s vlastnictvím zemědělských pozemků a upozornil, že stejně jako fyzické osoby i obce propachtují (pronajmou) zemědělskou půdu v místě hospodařícímu subjektu a následně mají malou roli nebo malý vliv při užívání takových pozemků. Marek Komárek se zaměřil na hodnocení dostupnosti dotačních titulů pro venkovské obce a upozornil, že i v relativně dlouhém období 2008-2022 stále existuje velké množství obcí, které nikdy nečerpaly dotační titul z veřejných rozpočtu. V posledním příspěvku před panelovou diskuzí Lenka Hellebrantová a Marek Jetmar představili nový nástroj spolupráce obcí a to společenství obcí. Právní ukotvení tohoto společenství v rámci zákona o obcích, jasně stanovené orgány společenství a jeho role může do budoucnosti sehrát pozitivní roli při zajišťování základních ale i strategických nebo rozvojových potřeb právě nejmenších obcí.
V panelové diskuzi v panelu zasedli všichni prezentující a v diskuzi s aktivními posluchači hledali odpovědi na roli a budoucnost nejmenších obcí a na nástroje, které je vhodné použít ke stabilitě nebo zvýšení populace i v nejmenších sídlech mimo jádrové prostory. Velmi živá debata a hledání různých přístupů nebo rozvojových nástrojů zapojilo do debaty mnoho posluchačů ze sálů a přineslo celou řadu nových a neotřelých pohledů na problematiku nejmenších obcí a nejmenších sídel.
Semináře se zúčastnilo celkem 80 aktivních posluchačů jak z akademických řad, tak také z veřejné správy nebo praktiků, kteří se přímo zajišťují rozvoj venkova ať již jako zástupci Místních akčních skupin nebo jako zástupci dalších spolků na venkově.
Radim Perlín
Vedoucí výzkumného centra RURAL
Výzkumné centrum Rural na Přírodovědecké fakultě UK uspořádalo ve čtvrtek 2.2. 2023 již 15. ročník tradičního semináře Venkov, tentokrát s vročením 2023. Seminář se konal pod záštitou Přírodovědecké fakulty UK a České geografické společnosti. Po úvodním přivítání děkanem Přírodovědecké fakulty prof. J. Zimou předal prezident ČGS doc. Chromý dlouholetému aktivnímu členovi ČGS dr. Janu Müllerovi čestné členství v ČGS a pak již mohl začít odborný program semináře. Semináře se zúčastnilo více než 100 aktivních zájemců o tématiku rurálního rozvoje ať již z akademického prostředí, z prostředí veřejné správy nebo dalších odborníků.
V úvodním vystoupení hlavní organizátor semináře Radim Perlín společně s Markem Komárkem představili hlavní téma letošního semináře a to problematiku malých sídel do 100 obyvatel. Ve svém vystoupení se soustředili na vývoj počtu obyvatel v těchto sídlech a na rozdílné úrovně vybavenosti sídel, které mohou vést k postupnému snižování kvality života v nejmenších sídlech.
Náměstek ministra MMR Radim Sršeň představil aktivity, které připravuje nebo již realizovalo MMR pro podporu venkovských regionů a to včetně těch, které vykazují dlouhodobě znaky hospodářsky slabých venkovských regionů. Jedno z hlavních sdělení ze strany MMR je trend postupného odklonu od plošného poskytování dotací za stejných podmínek v celém Česku k více diferencovanému přístupu a míře podpory podle velikosti a polohy obce.
Jako třetí vystoupil starosta obce Peruc Jan Vnouček, který přestavil pohled starosty venkovské obce s celkem 8 mi místními částmi. Další témata, která připravili Dana Fialová a Jiří Vágner, byla zaměřena na rozvoj rekreace a dopady nadměrného a nerovnoměrného cestovního ruchu na venkově. Robert Bargel z NIPOS se věnoval změnám ve struktuře a podpoře lokální kultury především ve venkovských obcích a významu lokální kultury pro stabilitu a rozvoj lokálního prostředí. Tomáš Havlíček představil analytický pohled změny cisterciácké krajiny na příkladu krajiny v okolí kláštera Velehrad a upozornil na dlouhodobou stabilitu kulturní krajiny.
V odpoledním bloku proběhla panelová diskuze za účasti nám. Sršně, starosty Vnoučka, Jana Bínka z Garepu a Pavla Chromého z výzkumného centra Rural. V diskuzi jsme se zaměřili znova na aspekty rozvoje nejmenších sídel, na bariéry, které omezují nebo znemožňují lokální rozvoj a také na potřeby a nástroje rozvoje nejmenších sídel.
Zajímavá byla především výměna názorů, kdy na jedné straně řečníci zdůrazňovali význam podpory lidských zdrojů, nutnost posilování lokální komunity a identity obyvatel jako jednoho z faktorů rozvoje. Na druhé straně další panelisté oponovali a kladli důraz na investiční podporu budování základní infrastruktury jako podmínky nebo předpokladu rozvoje venkovského sídla. Do panelové diskuze se zapojovali i další účastníci, kteří také upozorňovali na často výrazné limity, které brání rozvoji regionu (nedostatečný signál mobilních dat) a nutnost podpory státu při zajišťování základního standardu kvality života.
V závěru diskuze všichni řečníci vyjádřili naději a pevné přesvědčení, že v dlouhodobém pohledu českým nejmenším sídlům nehrozí zánik a že tato sídla mohou najít dobré rozvojové trajektorie.
prezentace ke stažení
Fialová_Rekreační funkce sídel
Havlíček Cisterciani Velehrad Havlicek Venkov2023
Perlín uvodní prezentace VENKOV 2023
Vágner a kol._Turisticko-rekreační funkce malých obcí na Vltavě_Venkov 23
Vážení přátelé,
Tady je nekolik velmi neumělých fotografií ze čtvrtečního semináře Rural 2022. Toto jsou náhledy, kliknutím na fotku se zvětsí do běžné velikosti.
Po loňské přestávce vynucené pandemickou situací jsme se letos rozhodli a i přes velká rizika vyvolaná probíhající vlnou pozitivně testovaných na Covid 19 uspořádat seminář Venkov 2020 jak prezenčně, tak i hybridně. Při rozesílání pozvánek nám nebylo jasné, zda-li vůbec někdo na seminář přijede, nebo kolik potenciálních účastníků na poslední chvíli uzavře karanténa. Potřeba se vidět a mluvit spolu osobně a nekomunikovat pouze přes digitální media byla silnější. Proto se ve čtvrtek 3.2. 2022 konal v Praze na Přírodovědecké fakultě již. 14. ročník semináře Venkov 2022.
Na seminář přijelo do Prahy více než 50 účastníků a dalších asi 50 účastníků nás sledovalo ve virtuálním prostoru.
Po přivítání R. Perlínem zahájil seminář úvodním slovem děkan Přírodovědecké fakulty UK prof. Jiří Zima, který popřál úspěšný průběh semináře. Jako první představila ředitelka odboru regionální politiky MMR M. Zezůlková koncepční přístupy a způsob uvažování jí vedeného odboru při posilování rozvojových možností na venkově. Její vystoupení dále doplnil i vedoucí oddělení rozvoje venkova R. Nikischer, který seznámil posluchače s průběhem realizace akčního plánu a naplňování Koncepce rozvoje venkova. R. Bargel a J. Gregoriniová z NIPOS představili projekt, který sleduje dopady pandemie na kulturní zařízení a kulturní aktivity v Česku. Následně R. Perlín představil typologii kulturního prostředí v Česku a upozornil na regiony, které mohou z hlediska rozvoje kulturního a tedy i společenského prostředí potenciální rizikové oblasti.
T. Zavadil (ASZ) představil projekt, ve které sleduje roli zemědělců při rozvoji venkovských komunit a míru interakce mezi farmáři a mezi obyvateli a veřejnou správou z venkovských obcí. J Hrabák z ČZU ukázal, jak je možné na příkladě zdravotnických a lékařských služeb využívat digitální prostředí a jak jsou tyto nové metody komunikace vnímány a hodnoceny obyvateli.
Po obědové přestávce seminář pokračoval vystoupením M. Komárka, který zdůraznil význam síťování a spolupráce na lokální a mikroregionální úrovni a prokázal, jak se kvalitativně liší regiony, kde dochází k intenzivní spolupráci, od regionů, kde spolupráce je pouze formální nebo málo intenzivní. M. Fialová pak zdůraznila význam regionálních značek původu zboží, které jasně pomáhají rozvoji jak lokálního podnikatelského prostředí, tak také spolupráci a partnerství mezi výrobci a prodejci rozdílných typů finálních produktů.
Na závěr proběhla panelová diskuze, ve které zasedli R. Bargel (NIPOS), J.Hrabák (ČZU), Z. Opravil (MMR), T. Zavadil (ASZ) a M. Fialová (PřFUK). Hlavním tématem diskuze byly dopady pandemie na problematiku rozvoje venkova nebo jednotlivých prvků rozvoje venkova. Do panelové diskuze se zapojovali svými komentáři nebo poznámkami i jednotliví účastníci semináře a posouvali tak diskuzi dalším směrem. Závěrečná otázka „kde vidíte český venkov za 10 let“ přinesla velmi zajímavé a rozdílné odpovědi, ale účastníci panelu se shodli, že možnosti rozvoje jsou a budou založeny především na spolupráci, komunikaci a možnosti uplatnit se a realizovat svoje plány a svoje cíle. Významným faktorem, který může ovlivnit další rozvoj venkova budou jak dopady změn klimatu a politická rozhodnutí, které na tyto dopady reagují. Významným faktorem bude výrazná proměna cen energií, která může být limitní pro rozvoj některých aktivit.
Děkujme všem, kteří v této nelehké době vážili cestu na tento seminář, děkujeme i těm, kteří sledovali seminář on line. Těšíme se na další setkání ve čtvrtek 9.2. 2023 na semináři Venkov 2023.
Prezentace ke stažení jsou zde:
Bargel NIPOS konference Venkovy
Perlín Kulturní potenciál a kulturní rizika Venkov 2022
Perlín uvodní prezentace VENKOV 2022
Výzkumné centrum RURAL uspořádalo již 13. ročník semináře Venkov tentokrát s vročením 2020. Program semináře si klade za cíl jednak představení výsledků práce členů výzkumného týmu RURAL, ale také představuje vynikající zpětnou vazbu k předloženým výsledkům a možnost propojení akademického a praktického prostředí. Současně na semináři dostávají prostor i významní hosté, kteří se věnují problematice venkova a kteří mohou oslovit široké spektrum účastníků semináře.
Úvodní vystoupení si připravila Marie Zezulkové ředitelka odboru regionální politiky MMR a seznámila všechny posluchače s principy a cíli schválené Strategie regionálního rozvoje Česka na období 2020+. V sále velmi resonovalo, když Marie Zezulková kritizovala počet celostátních strategických dokumentů a kladla velký důraz na lokální iniciativy, na lokální podmínky a na nutnost respektovat lokální podmínky. Jako druhý vystoupil Richard Nikischer, vedoucí oddělení rozvoje venkova na MMR, který představil nový dokument Koncepce rozvoje venkova, který byl přijat vládou ČR 13.1. 2020 a který stanovuje principy a cíle rozvoje venkova. Je to první ucelený koncepční dokument, který sleduje všechny aspekty rozvoje venkova a který má velké ambice napomoci koordinovat dosud roztříštěné nebo nejednotné přístupy k venkovu jak ze strany resortů, tak i ze strany krajů. Radim Perlín představil koncepci a hlavní cíle projektu, který společně s MMR hledá formy a možnosti rozvoje nemetropolitních oblastí. R. Perlín zdůraznil roli celostátních, národních dokumentů, které mají pomoci těm regionům, lokalitám nebo společenstvím, které se dostaly pod obecně přijímaný standard kvality života. Na druhé straně velmi podstatné jsou ale i lokální nástroje regionálního rozvoje, které mohou nastartovat rozvoj a za jejich využití má odpovědnost lokální komunita.
V dalších dopoledních vystoupeních Jakub Kyselovič ze Sociologického ústavu AV ČR představil výsledky studia dostupnosti některých typů občanské vybavenosti na venkově a diskuze se zaměřila na problém hodnocení dostupnosti konkrétní služby v obcích, které se skládají z více místně oddělených sídelních jednotek. Jiří Ježek ze Západočeské univerzity v Plzni se zaměřil na hledání nástrojů rozvoje pro malá města a jejich zázemí a velmi jasně připomněl, že nelze studovat venkov bez studia přirozených center obslužnosti na venkově, tedy středních a malých měst na venkově. Dopolední blok uzavřel Pavel Březina, představitel družstev spojených v rámci COOP a upozornil na hlavní rozdíly mezi velkým byznysem velkých komerčních řetězců a způsobem hospodaření malých družstevních prodejen.
Odpolední program se věnoval představení výsledků práce výzkumného týmu RURAL Přírodovědecké fakulty UK. V první části Marek Komárek a Pavel Chromý podrobně seznámili s hodnocením výsledků šetření u více než 3000 respondentů a jejich postojů k hledání bariér a potenciálu rozvoje nemetropolitních oblastí. Ve druhém vystoupení Tomáše Havlíčka, Víta Jančáka, Miroslava Marady a Hany Bednářové jsme se zaměřili na shrnutí dosažených výsledků terénního šetření v sídlech jednotlivých vybraných ORP a to jak na hodnocení skutečného stavu veřejných prostranství v obcích, tak také i na výsledky strukturovaných rozhovorů s lokálními aktéry správy. V posledním vystoupení Radim Perlín představil možnosti a nástroje rozvoje lokálních společenství. V příspěvku zdůraznil, že není možné považovat pouze nástroj regionálního rozvoje dotační, finanční nástroje, ale ukázal na možnosti využití organizačně administrativních, legislativně metodických a věcných nástrojů lokálního rozvoje, které mají stejný nebo v některých případech i větší význam pro aktivní stimulaci (nebo útlum) procesů, které vedou k lokálnímu rozvoji.
Na konferenci přijalo pozvání více než 150 účastníků ze všech oblastí rozvoje venkova od představitelů konkrétních lokálních společenství, přes zástupce MAS, celostátních spolků, které sledují rozvoj venkova až po významné zástupce akademické sféry prakticky ze všech pracovišť, kde se venkovem odborně zabývají.
Po skončení semináře představil R. Perlín výsledky semináře i v krátkém rozhovoru v České televizi: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/220411058030206/.
Všechna vystoupení jsou k dispozici ke stažení:
prezentace Havlicek Jančák – terenní výzkum
Chromy_Marada_Komarek Postoje obyvatel
Kyselovič Bernard_Dostupnost služeb
Nikischer Koncepce rozvoje venkova
Perlín 2 nástroje lokálního rozvoje
vybrané fotografie jsou k dispozici v této galerii
This gallery contains 8 photos.
Zde je několik fotografii z dopoledního bloku semináře Venkov 2019, foto Dana Fialová
Děkujeme všem účastníkům semináře Venkov 2019, který pořádalo výzkumné centrum RURAL na Přírodovědecké fakultě UK ve čtvrtek 24.1. 2019.
Těší nás účast více než 100 aktivních účastníků, zájem o problematiku rozvoje venkova a děkujeme všem, kteří přispěli k diskuzi o možnostech rozvoje venkova.
Zde jsou k vašemu použití prezentace ve formátu PDF na semináři a budeme rádi, pokud je budete používat a řádně i citovat.
Venkov 2019 Chromý,Havlíček Jančák
Venkov 2019 Bernard_vítání knihy
Venkov 2019 Perlín Nástroje podpory nemetropolitních oblastí