Ve čtvrtek 12.2. 2026 se v Praze konal již 18. ročník semináře Venkov, tentokrát s vročením 2026. Seminář organizuje výzkumné centrum RURAL spolu s Českou geografickou společností a hlavním cílem semináře je představit výsledky práce výzkumného týmu širší odborné veřejnosti a komunikovat tyto výsledky s dalšími kolegy. Právě diskuse a rozhovory mezi účastníky semináře ať jíž na plénu, nebo třeba při obědové pauze je to nejcennější, co seminář může přinášet.

Na letošní ročník semináře přijala pozvání paní ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, která se tak po dlouhé době vrátila na svoji Alma mater. Po přijetí u děkana fakulty doc. Krylova zahájila velmi milými slovy seminář, pozdravila všechny účastníky a zdůraznila význam geografického vzdělání pro její další pracovní kariéru.

Seminář zahájil úvodním příspěvkem Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra RURAL, který představil hlavní téma programu semináře. V roce 2026 se  seminář Venkov zaměřil především na řešení postavení periferií v Česku a hledání nástrojů na snižování míry periferiality. R. Perlín upozornil na rozdílné možnosti chápání periferiality jako na jedné straně odlehlosti, tedy místa, které leží na okraji nějakého systému. V tomto duchu lze periferie chápat jako dopad polohového fenoménu. Na druhé straně je ale možné chápat periferialitu i jako proces, kdy dochází ke snižování socioekonomické kvality a na to navazující i sociální, populační a další snižování kvality života v konkrétním místě a čase. Podle tohoto konceptu je tak možné jako periferní chápat i regiony v urbanizovaném prostoru ale se zhoršenými ukazateli socioekonomické kvality.  Podle prvního konceptu jsou periferní odlehlé obvykle venkovské regiony daleko od jader osídlení, podle druhého konceptu mohou být periferní i regiony strukturálně postižené, které například v minulosti patřily mezi hlavní centra. Příkladem takto vymezené periferie mohou být například středně velká města v Ostravském urbanizovaném prostoru.

Jan Kubeš představil výsledky svých několika projektů, ve kterých se zaměřil na sledování periferiality na základě polohy tedy podle vzdálenosti do centra a jako klíčový znak zvolil změnu počtu obyvatel v jednotlivých typech sídel podle své velikosti a správní funkce. Naproti tomu Milan Jeřábek představil výsledky práce širšího týmu, který hodnotil socioekonomickou vyspělost jednotlivých obcí na základě více ukazatelů na podle toho vymezovat obce, které je možné považovat za periferní, okrajové nebo ve znevýhodněné pozici vůči dalším centrům. V posledním příspěvku před obědem se Pavel Chromý soustředil na hodnocení sociální dimenze vymezování periferií a na několika příkladech dokládal jak metodické postupy, tak i konkrétní příklady jak je možné také vnímat sociální vyloučení, sociálně znevýhodněnou pozici nebo další znaky sociální deprivace.

Odpolední blok začal velmi zajímavou diskuzí nad sociálně geografickou regionalizací Česka, kterou představili Miroslav Marada a Jiří-Jakub Zévl. V duchu tradiční regionalizace Martina Hampla, která vychází z dojížďky do zaměstnání a do škol, lze metodicky velmi podobně konstruovat strukturu funkčních regionů na mikro a mezo úrovni a porovnávat mezi dekádami změny regionální organizace systému osídlení. Velmi živá diskuze se týkala jak vymezení jednotlivých jednotek, tak i hledání faktorů, které mohou nebo přímo ovlivňují postavení vymezených center v sídelním systému. Marek Komárek se soustředil na diskusi možností, bariéry a omezení orgánů veřejné správy při řešení problémů v periferních regionech a lokalitách. Velmi precizně uvedl celou řadu argumentů pro zavedení mikroregionální úrovně veřejné správy. Pojetí této chybějící části veřejné správy byla předmětem velmi podrobné diskuze a rezonovala mezi účastníky i v kuloárech.  Tradičně poslední blok představuje panelová diskuse, kam jsme pozvali celkem 4 odborníky z různých univerzit. V panelu zasedli Jiří Ježek (ZČU), Milan Jeřábek (MUNI), Jan Kubeš (JČU) a Miroslav Marada (PřF UK). V diskuzi nejen mezi panelisty se hledaly odpovědi na hlavní dilemata veřejné správy a všichni v plénu měli mnoho možností se také aktivně zapojit do diskuze a komentovat řešená témata.

Na seminář Venkov 2026 v letošním roce přijelo více než 70 účastníků a doufáme, že z Albertova odcházeli spokojeni.

Jednotlivé prezentace jsou ke stažení na těchto odkazech

Venkov 2026 – úvodní prezentace https://drive.google.com/file/d/1lpIpMjBfxYnnYb-B2DCC9nfGOw06yc1F/view?usp=sharing

Vymezování periferních oblastí (Perlín) https://drive.google.com/file/d/1YwJ1gWAqKSzYp7VyYZyoh_0JqvT1fILg/view?usp=sharing,

Periferní venkov jako venkov časově odlehlý od sídelních středisek (Kubeš) https://drive.google.com/file/d/1BtcQWNV_FPNXTnl7uvZMfzXQN6-ZcpZ5/view?usp=sharing,

Periferie jako socioekonomický fenomén (Jeřábek) https://drive.google.com/file/d/1LMcYQmelybCfaByCBv6Ua-muNSNG24bn/view?usp=sharing,

Periferie jako sociální fenomén (Jančák, Chromý, Havlíček, Marada a kol.) https://drive.google.com/file/d/1Ky9hZspQTNbzK5Yn3reC-qL-DbURUzYE/view?usp=sharing,

Sociogeografická regionalizace Česka (Marada, Zévl, Šimbera) https://drive.google.com/file/d/1StXPj3nRMc8KLp1TV6e9ZNbON23CjPfJ/view?usp=sharing,

Problémy a výzvy veřejné správy v periferii (Komárek) https://drive.google.com/file/d/1bmlzwPzmEMbrctQcDenJsnwAq5wjzcFf/view?usp=sharing,

Panelová diskuze https://drive.google.com/file/d/1hsfGixPVF18XmLyi4MNKaACZceiT3FBT/view?usp=sharing,+

Radim Perlín