Výzkumné centrum Rural připravilo již 17. ročník diskuzního semináře Venkov, tentokrát s vročením 2025. Seminář proběhl na Přírodovědecké fakultě UK ve čtvrtek 13.2. 2025 a zúčastnilo se ho celkem 60 aktivních účastníků.

Letošní téma semináře bylo zaměřeno na velmi aktuální téma přípravy Politiky krajiny a krajinné plánování jako nově definovaný nástroj pro usměrňování vývoje krajiny.  Pozvání na seminář přijali kolegové, kteří se na přípravě dokumentu bezprostředně podílejí, a proto bylo možné na semináři rozvinout diskuzi na téma možnosti a bariéry nového připravovaného koncepčního dokumentu a jednoho z realizačních nástrojů – krajinného plánování.

Jednání po přivítání účastníků zahájil nám. ministra zemědělství Radan Večerka, který potvrdil velký zájem ministerstva zemědělství o budoucí uspořádání krajiny na současně potvrdil odpovědnost ministerstva za stav nejen českého zemědělství, ale i za stav a budoucnost krajiny.

V úvodním vystoupení semináře Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra Rural upozornil na možné problémy a výzvy při budoucím rozhodování o formě, obsahu, závaznosti, měřítku nástrojů, které mají nebo mohou naplňovat cíle územního plánu. V dalším vystoupení Karel Wirth (MMR) zasadil předpokládaný nový dokument – krajinný plán do systému územně plánovacích dokumentů a upozornil na možné souvislosti a potenciální střety nového dokumentu se stávajícími nástroji na usměrňování rozvoje krajiny.

Ve vystoupení Markéty Šantrůčkové (VÚK) jsme se soustředili především na vztah venkovského sídla a okolní krajiny. Markéta Šantrůčková zdůraznila význam krajiny pro společnost a konkrétně pro místní komunitu, která žije v místě. Krajina musí naplňovat nejen environmentální, ale také produkční a sociální role a úkoly. V posledním vystoupení před polední pauzou Vít Hrdoušek  z MAS Strážnicko ukázal jaké problémy a jaké možnosti nabízí Komplexní pozemkové úpravy a jejich Plán společných zařízení a jaké bariéry stoji v cestě realizace agroenvironmentálních opatření, které navrhuje Plán společných zařízení. Jeho vystoupená vyvolalo velkou diskuzi a široký ohlas posluchačů, ale i zástupců ministerstev v plénu semináře.

Po poledním občerstvením Alena Smrčková (FA ČVUT) zařadila Politiku krajiny i její potenciální nástroj – Krajinné plánování do systému strategických dokumentů v rámci MŽP i v rámci dalších dokumentů a naznačila, že budoucí krajinný plán by mohl mít podle návrhů řešitelského týmu charakter územně plánovacího podkladu. V dalším vystoupení Pavel Chromý z výzkumného centra Rural  se soustředil na obecnější souvislosti lokální a regionální identity a upozornil na rozdílné přístupy ke krajině z pohledu státní správy a z pohledu lokálních komunit v místě.

Ve vystoupení Zdeňka Kučery jsme se zaměřili především na rozdílné vnímání identity a identitárního ukotvení jedince ve společnosti ale i v krajině, ve které se pohybuje. Jeho obecnější vystoupení vzbudilo velmi živý zájem, protože do diskuze o formálním ukotvení krajinného plánování vneslo zcela nové a dosud nediskutované dimenze.

Poslední blok jednání semináře je již tradičně panelová diskuze. V panelu zasedli Markéta Šantrůčková, Alena Smrčková, Vít Hrdoušek a Pavel Chromý, kteří se pokoušeli nalézat odpovědi na témata diskutovaná nejen v rámci této diskuze, ale i v průběhu celého semináře. Proto se do programu zapojovali i další účastníci semináře, kteří nejen kladli otázky panelistům, ale sami zdůrazňovali svoje pohledy a přístupy k uspořádání krajiny. V rámci velmi živé panelové diskuze se postupně diskutovala témata jak je možné chápat rozvoj krajiny, kdo je za rozvoj krajiny odpovědný, jaké je role státní správy a samosprávy na rozdílných řádovostních úrovních a jaké nástroje usměrňování krajiny jsou nyní efektivní a které nástroje nejsou plně využívány.

Za zcela klíčové se podle vyjádření jak panelistů, tak i dalších účastníků semináře ukazuje podpora aktivního zapojení obyvatel v místě do řešení uspořádání krajiny, posílení jejich odpovědnosti za stav krajiny a zvýšení jejich zájmu o stav prostředí, kde žijí a kde se pohybují. To je ovšem mimo jiné i podmíněno i změnami ve vzdělávání a zapojení mimo jiné i místě ukotveného vzdělávání do výchovy nejmladší generace.

Seminář Venkov 2025 neměl za cíl rozhodovat o tom, jak budou navrženy a uplatněny nástroje na realizaci Politiky krajiny v Česku, ale umožnil velmi otevřenou a současně tolerantní diskuzi o možnostech, rizicích a bariérách budoucí Politiky krajiny a krajinného plánování v Česku.  Účastníci semináře se shodli, že současné existující nástroje rozvoje krajiny fungují jenom omezeně. Buď jsou resortně omezené nebo nejsou realizované, chybí nástroj na umožnění realizace navrhovaných opatření a že krajinné plánování je velmi výrazně silné meziresortní téma.

Ze zkušenosti účastníků semináře dále vyplývá, že o řešení krajiny v nezastavěném území je malý zájem samospráv i obyvatel v místě, což je ovšem ve velkém rozporu s potřebou participace lokálních aktérů při přípravě a projednávání záměrů, které ovlivňují vývoj krajiny.  Pokud dojde k přijetí Politiky krajiny jako koncepčního dokumentu vládou, lze předpokládat, že krajinné plánování jako nástroj pro realizaci záměru Politiky krajiny bude vymezen jako územně plánovací podklad a vznikne nový typ územní studie s označením krajinný plán.

Radim Perlín Vedoucí výzkumného centra Rural